On the tour with...6.0

20. january 2010 at 17:11 | blowsight-cz-st@seznam.cz |  On the tour with...
For .....

You can copy only with this head...;)↑

Writter: Mia
Kiro "Aha.." pokejval sem hlavou.. "no, nikdy nevíš.." podival sem se na něj a vyrazil na zpátek. Vzal sem si něco k pití a chvíli koukal z okna do tmy. Občas si řikám, jak by mohlo bejt všechno jednodušší, kdybych nebyl v týhle kapele....
Ale te´d už je pozdě. Sem tady a musim tady bejt. I kdybych nechtěl, tak bych je v tom nemohl nechat. na to je mám až moc rád.

Mia Během chvilky sem usla. Vzbudil mě nějakej divnej zvuk. Nestihla sem se podívat na mobil, abych zjistila kolik je, ale byla pořádná tma. Z toho sem usoudila že už bude po půlnoci. Otočila sem se a podívala se co to bylo. Zřejmě zip od tašky. "Promiň, nechtěl sem tě vzbudit.." řekl ten dotyčný. Podle zářivě bílý barvy na hlavě a hlasu sem poznala že je to Strify. "To je dobrý... máš kde spát?" zeptala sem se a posadila sem se. Pokud si dobře vzpomínám, bylo tu šest postelí, stejně jako v tom druhém. Tudíž já nebo Miko sme byly navíc. "Jo, budu na tom větším gauči..." narovnal se od tašky. Zřejmě si bral věci na spaní, protože v tomhle tričku do tourbusu nepřišel. Začínala sem vidět obrysy a řekla bych, že bylo šedý.. a nebo modrý. A.. v boxerkách tady rozhodně nebyl. :] "nechceš jít radši sem? Vejdem se..." nabídla sem mu. Věděla sem, jak vypadal ten větší gauč. nebyl dostatečně velkem na to, aby se na něm mohl vyspat. Možná tak v sedě. Přeci jen, i tourbus má omezený možnosti, že... Tahle postel sice byla určičená pro jednoho, ale myslim, že to by nebyl problém.
Chvilku stál a nic neříkal. Zřejmě přemýšlel. Chtěla sem mu říct, že s nim nic v plánu nemám, ale neřekla sem. Nevím, z jakýho důvodu. Zřejmě sem byla až moc rozespalá. "Jo, tak dobře..." přikývl a sedl si na postel. Já se uhla trochu víc ke stěně, aby si mohl pohodlně lehnout. Když to udělal, otočila sem se k němu čelem a drze si položila hlavu na jeho hrudník. Nic nenamítal, tak mu to asi nevadilo. Každopádně já sem usla během chvilky spokojená jako malý miminko. Sluníčko. Svítilo mi do očí hned po probuzení. Vypadalo to, že Strify už je nějakou chvíli vzhůru, ale asi sem se ho nechtěla pustit, jak tak koukám na to, že sem na něj tak namáčknutá. "Promiň, měl si mě vzbudit.." odtáhla sem se od něj a zamrkala abych se pořádně rozkoukala. "Kdybych chtěl, vzbudil bych tě..." usmál se na mě. Ze spaní sem nemohla mluvit, to bych si pamatovala minimálně ten sen. Tak proč ten úsměv? "Zaráží mě že se tak hezky usmíváš, když sem ti nejspíš celou dobu dělala hodně velkou společnost..." možná sem se trochu staděla za to, že sem s probudila s jednou rukou okolo jeho pasu a celým zbytkem těla sem se ho alespoň trochu dotýkala, ale asi sem byla trošku červená..:D "No, vyjímečně sem se neprobudil sám, ale příjemnějc.." Teď sem byla určitě trochu červená, ale usmívala sem se. Nevadilo mu to, tak sem byla ráda. o tom, že sem měla chuť vrátit se do původní pozice ani nemluvim... ale musel to přerušit někdo příchozí. Miko a Shin. Zřejmě už jsme dorazili a šli si pro tašky, co sme měli v tourbuse.
Pokračování píše Miko..:]
 

Be the first one to judge this article.

Poll

CLICK

CLICK :) 100% (793)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement