Broken wings 1.9

12. april 2010 at 18:09 | Mia Moonlight |  1.série

Keep ORIGINAL SOURCE of this story, please!!!

Hlavní hrdinové:
Mia
Nick
Mini
Seb
Maxmilian

Max
Z letiště sem vyrazil přímo za otcem. Měl na mě čekat ale mlel něco o tom že musí něco zařídit. Navíc, chtěl sem se zastavit za Michelem a Davidem. teda, doufal sem že tam ještě budou, nevěděli, že mám přijet...
Nikde nikdo nebyl, jen nějaký holky odcházely ze šatny. Bylo i jasný že kdybych šel hned za otcem, tak už se za klukama asi nedostanu, tak sem šel dozadu. Kontroloval sem stah svých SMS zpráv a přemýšlel nad tím, jestli bude mít cenu vůbec jí psát že sem přijel. Z toho mě ale vytrh nějakej křik. Vůbec sem nerozuměl, ale uklidim sem mobil a přidal do kroku. Od tý doby sem neslyšel nic.
Vešel sem bez zaklepání, protože mě to fakt vyděsilo. Byl to holčičí hlas, to sem si byl jistej. A po tom co sem viděl ještě víc. Zmateně sem na Michela koukal.
"Co to má kurva bejt?" vyjel sem na něj.
"hele.. je to jen hra, v pohodě..." začal se z toho vymlouvat.
"Vypadni, hned!" ukázal sem směrem ven, odkud sem teď přišel. Zřejmě si přišel ublíženej, nevim, ten výraz sem nepochopil. Ale byl sem rád že sem přišel. A žeon v klidu odešel.
"Si v pořádku?" zeptal sem se tý holky co ležela na gauči. Ani se nehla, jen si dala ruce na obličej a dál brečela. Až když sem se k ní sehnul, tak sem poznal, kdo to je... "Neboj... už je to dobrý." Vzal sem jí do náruče a nes pryč. Nahoru k otci do kanceláře. S Michealem sem si to měl v plánu ještě vyříkat. Po tomhle skončil. A ne jen u mě, VŠUDE!

Mia
Měla sem pocit že sem právě viděla ten nejhnusnější horor v životě a díky tomu hnusnýmu pocitu co z něj ve mě zůstal sem nemohla přestat brečet. Nemohla sem mu ani poděkovat.. ani se na něj podívat. Ale strašně mi připomínal jeho.... hlasem, vůní, vším. Ale byla to hloupost. Asi to je David a já si jen zase něco namlouvám. Je to jedno, tohle mu asi jen tak neoplatim.
Nevěděla sem kam sme došli. někam mě odnes a položil na něco měkkýho. Došlo mi to až když sem uslyšela Alexe. Přestávala sem brečet. Ale pořád mě šíleně bolela hlava. A pořád ta krev v puse.
"Co se stalo? jakto že si tady?"
"To by ti teď mohlo bejt jedno, ty bs měl začít psát výpověď pro toho kreténa... nebo sis snad myslel že bych zmlátil holku? Ještě ke všemu tuhle?" chvíli bylo ticho, zaslechla sem klapnutí skleničky. Pořád sem měla obličej v dlaních, protože sem si připadala naviditelná, jakokdyž sem byla malá.
"Svině.. věděl sem že se kolem něj něco děje ale tohle už je moc! Tak na mě alespoň tak nečum a řekni něco, chceš snad podrobnej popis?!" vyjel na Alexe.
"Já ho zabiju.." zaslechla sem zase jinej hlas. Zřejmě davidův. Kdo pak ale byl ten třetí?..
"Ne, počkej... já ti rád pomůžu ale ne teď, víš že by to mohlo všechno padnout na nás. Proto řikám ať mu napíše tu zasranou výpověď.." povzdechl si a udělal pár kroků. Zřejmě na mě koukal, nebo si povídali potichu, ale to bych asi slyšela, protože mu pak stačil jen jeden krok a seděl vedle mě.
"Jemu to jen tak neprojde, neboj.." položil mi ruku na záda.
Musela sem to zjistit teď. Pomalu sem si sundala ruce z očí, abych si zvykla na světlo a když sem se rozkoukala, podivala sem se jeho směrem. Trošku sme zamrkala aby se mi slzy v očích nepletly do výhledu. Je to on! To není možný! Okamžitě sem ho pevně objala, i když ybch to za normálních okolností asi neudělala.

pokračování příště...
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Are you Blowsight fan?

yes
no

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement